Jóga a výživa

Naše strava ovlivňuje nejen naše tělo – zdraví, sílu, energii, pružnost, odolnost, vytrvalost, ale i psychiku, myšlenky, nálady, zvyky a vlastnosti.Platí, že jsme jen tím co jíme a na co myslíme! Působí na celé naše bytí a je součástí našeho přístupu k životu.

 V józe se říká, že není většího hříchu než zabíjet nebo zraňovat.

Ahimsa – nenásilí, neubližování je nejvyšší povinností člověka. „Pokud člověk není schopen život dát, nemá ani právo ho brát.“

Jóga tedy doporučuje laktovegetariánskou stravu, tj. stravu založenou na obilninách, ovoci, zelenině a mléčných výrobcích, bez masa a vajec, ještě lépe veganskou – bez mléčných výrobků a nejlépe vitariánskou, tedy živou, složenou z čerstvého ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, mořských řas a sušeného ovoce. V józe je taková strava jedním ze základních a velmi důležitých prvků praxe.

Výhody vegetariánského/veganského/vitariánského způsobu života

• Zdravotní - vegetariánská strava snižuje riziko vzniku řady onemocnění především rakoviny, srdečního infarktu, cévních mozkových příhod, žlučových kamenů a dalších. Čistá vitariánská strava nás zbavuje léta zaneseného organismu od toxinů, znovunastavuje přirozené ozdravné procesy v těle, léčí již vzniklé nemoci, dodává nám vitalitu, mladost a nebojácnost. Z výzkumu vyplývá, že lidé, živící se živou stravou mají menší obavy z budoucnosti nebo se nebojí vůbec.
• Etické - vegetariáni/vegani/vitariáni respektují princip nenásilí, tedy nezabíjení zvířat.
• Ekologické - produkce rostlinných potravin je mnohem šetrnější k životnímu prostředí než produkce potravin živočišných
• Ekonomické - rostlinné potraviny jsou mnohem levnější než živočišné.
• Humanitární - příklon bohatých zemí k vyšší konzumaci rostlinných potravin by umožnil uvolnění prostředků k nasycení hladovějících lidí. Jedno číslo pro ilustraci: kdyby občané USA snížili spotřebu masa o pouhých 10 %, z ušetřených rostlinných zdrojů by se mohli nasytit všichni hladovějící lidé na celé planetě.

Je vegetariánství, veganství a vitariánství zdravé?

Názorem mezinárodních organizací jako je Světová zdravotnická organizace OSN či mezinárodních skupin dietologů (např. Americké dietetické asociace a kanadských dietologů) je, že vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Také veganská strava je vhodná pro všechna životní období včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání. Vegetariánská i veganská strava jsou přínosem pro zdraví člověka díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vzhledem k vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, minerálů a antioxidantů. Co se týče vitariánství – živé stravy, tak je to také plnohodnotná strava, kterou doporučuje řada odborníků i z řad lékařů dlouhodobě i jako léčebnou metodu. V ovoci, zelenině, ořeších a semínkách jsou všechny živiny potřebné pro mladé, zdravé, pružné a šťastné tělo každého z nás. Jen náš hluboko zasetý a léty pěstovaný „všežravý“ program nás straší a brání nám se stát tím, kým opravdu jsme.

Vždy se ptejme: „Je jídlo, které přijímám, nějak spojeno s bolestí, utrpením nebo smrtí živé bytosti?“

Denně jsou kvůli spotřebě masa krutě zabíjeny stovky tisíc zvířat po celém světě. Nejen že je maso škodlivé pro naše fyzické zdraví, je také neobyčejně zhoubné pro naše vědomí a má vážné karmické důsledky. Po tisíce let jogíni upozorňují na karmické důsledky zabíjení zvířat a nebezpečí pojídání masa pro zdraví člověka. V současné době jsou to nemoci jako BSE, ptačí chřipka, prasečí mor a jiné, stejně jako narůstající množství antibiotik a hormonů, které jsou součástí krmiva zvířat a která pak přecházejí i do našeho těla a my se tak stáváme agresivní, nemocní a neplodní.

Maso je mrtvá strava. Jíst něco mrtvého vytváří smrt uvnitř nás samých.

Pojídáme-li maso, přijímáme současně i zvířecí vibrace ve chvíli porážky: zoufalství, strach ze smrti a bolest. Tyto vibrace vstupují do mrtvého masa a přenášejí se na toho, kdo maso konzumuje. Pronikají hluboko do podvědomí a znovu se vynořují v meditacích a snech. Projevují se však i jako různé zdravotní a nervové poruchy, úzkosti a nevysvětlitelný strach. Jsou to velice nepříjemné zážitky, které jsou důsledkem vlivu stravy na vědomí, a proto je tak důležité přijímat čistou vegetariánskou, veganskou, nejlépe však vitariánskou stravu, která rozvíjí vitalitu, zdraví a duchovní rozvoj. Pochopí to každý, kdo se alespoň na chvíli vcítí do naší Matky Země a ostatních živých bytostí. Každý tvor se snaží zachovat svůj život. Žádná bytost nechce zemřít, ať je to člověk nebo zvíře.

Měli bychom si být vědomi toho, že postoj lhostejnosti, nenasytnosti, praktičnosti a ignorance znamená ničení vlastní budoucnosti.

Zříci se jedení masa není jen otázka etická, ale též ekologická. Už bychom se konečně měli zabývat problémem vlastního přežití na této planetě. Hladovění v mnoha částech světa, problémy s vodou, ničení celosvětových zdrojů, eroze půdy, záplavy a další přírodní katastrofy – to všechno jsou problémy, které mají přímou souvislost s vyživovacími zvyklostmi člověka. Měli bychom si v Jednotě uvědomovat nádhernou, jedinečnou a velice křehkou rovnováhu života na planetě Zemi a vybírat si tak i svou potravu. Tento názor podporují nejen vědci z celého světa, kteří upozorňují na kritické zhoršování stavu světového životního prostředí a oceánů, ale i stále více se probouzejících lidí, kteří konečně začali opravdu cítit. Naše zdraví a osud této planety je zcela v našich rukou!

Pro zdraví našeho těla a mysli, pro živost a lásku naší duše a srdce nejsou důležité jen nějaké živiny, ale také jemné pozitivní vibrace, které nám poskytují vysokofrekvenční energii a očišťují nás na všech úrovních a které pocházejí z rostlinné stravy, nejlépe z bio zahrad a sadů. 

Proto dříve než něco sníme, měli bychom vědět, odkud jídlo pochází a jaké vlastnosti obsahuje. Tyto vibrace mohou podstatně měnit to, jak se cítíme fyzicky, naše myšlenky, pocity a vitalitu. 

Čerstvé živé jídlo připravené s láskou a chutí nám dodá nejvíce radosti ze života.

Autor: Michaela Weissová
Inspirováno knihami Skryté síly v člověku a Systém Jóga v denním životě
Zdroj fotografií: Google.com                                                                                   www.slunecnyzivot.cz

Prána a Pránájáma

Pránájáma je vědomé a volné usměrňování dechu (prána = dech, kosmická energie, ájáma = kontrolovat, regulovat), tedy kontrola dechu.  Prána je životní síla a spojovacím článkem mezi hmotou, vědomím a myslí a umožňuje existenci života na hmotné úrovni. Když jste kdekoli v přírodě a jste vnímaví, můžete si všimnout světelných částic ve vzduchu, které se rychle pohybují – to je vzdušná prána. Prána však existuje i v tekutinách (moře, řeky, sliny, moč,..) a hmotě (půda, stromy, kameny, tělo,..), zkrátka utváří a proudí vším, co je stvořeno.

V taoistické čínské tradici se používá pro pránu výraz Čchi, Thai-Čchi, Čchi-Kung, v Polynésii termín Manas, v Japonsku se používá Ki. Všechny tyto výrazy označují jediné - ovládnutí energie. Každým dechem přijímáme nejen kyslík, ale i pránu. Prána je tudíž mnohem více než jen dech. Prána je kosmická energie, síla ve vesmíru, která tvoří, uchovává i mění. Je základním prvkem života a vědomí. Prána se nachází i v potravě. Proto je tak důležité přijímat zdravou a plnohodnotnou vegetariánskou, veganskou, nejlépe však vitariánskou – živou stravu. Pránickou stravou, tedy breathariánstvím se v současnosti „živí“ již spousta lidí po celém světě. Jejím nejznámějším představitelem je Henri Monfort, který měl u nás v ČR dvě skvělé přednášky a těší se i po sedmi letech nejedení skvělému zdraví (pije jen vodu a černou kávu). Cíleným usměrňováním prány v těle můžeme zlepšit vitalitu, zbavit tělo jedů, zvýšit odolnost organismu, získat vnitřní klid, dosáhnout uvolnění i duševní čistoty.

Patandžalí, který je nazýván otcem jógy uvádí ve své Jogasútře pránájámu jako prostředek k dosažení vyšších stavů vědomí a pravidelnou praxí i jako významnou část k dosažení samádhi – Jednoty s Bohem. Hatha jóga se také zmiňuje o osmi typech pránájámy, které učiní tělo a mysl zdravé.

Plný jógový dech lze rozdělit na tři části: na dech břišní, hrudní a podklíčkový a každý z těchto dechů můžeme ještě dále dělit na přední, boční (levá a pravá strana) a zadní, tedy na čtyři kvadranty. Při plném jógovém dechu se postupuje při nádechu od břišního, přes hrudní až k podklíčkovému. U výdechu se přístupy liší. Někdy se postupuje ve stejném pořadí, tzn. že se postupuje opět od břišního k podklíčkovému, jindy je postup opačný, tzn. od podklíčkového k břišnímu. Tato nejednotnost je dána polohou těla. V leže se zpravidla vydechuje od břišní části, naopak ve vzpřímené poloze, tzn. v sedě, začínáme výdech od podklíčkové oblasti.

Břišní neboli brániční dech je takový dech, při kterém se při dýchání nejvíce zapojují bránice a břišní svaly.Během dýchání musí zůstat břišní svaly zcela uvolněné. Při nádechu klesá bránice do břišní dutiny a při výdechu stoupá a vytlačuje vzduch z plic. Břišní dýchání masíruje orgány v dutině břišní, čímž mj. podporuje peristaltiku střev a řídí tok prány pod pupkem. Příznivě působí také na křížovou oblast. Špatné břišní dýchání zapříčiňuje bolestivou a nepravidelnou menstruaci, hemeroidy, křečové žíly, špatný krevní oběh v dolních končetinách a pánevní oblasti.

Hrudní dech zabezpečují mezižeberní svaly, proto se někdy označuje také jakomezižeberní dech. Při hrudním dechu se vzduchem naplňuje střední část plic, a proto tento dech ovlivňuje hlavně oblast ve střední části hrudníku. Má vliv na srdce a jeho činnost, podporuje krevní oběh a příznivě působí také na další orgány, jako je například slezina nebo žlučník. Tak jako břišní dech je spíše uvolňující a zklidňující, hrudní dech je aktivizující.

Podklíčkový dech je nejpovrchnější dech v oblasti klíčních kostí. Dýcháme jím v případě, že jsme nervózní nebo máme strach – zrychlený dech nahoře. Špatný podklíčkový dech způsobuje dýchací problémy, jako je astma nebo různé alergie. Samotný podklíčkový dech je nedostačující k okysličení organismu.

Každý z dechů můžeme také prohlubovat, pokud zaujmeme nějakou konkrétní ásanu nebo mudru (postavení prstů na rukách).

8 typů pránájámy:

Sítkarí je srkavý dech.

Šítalí je výrazně ochlazující technika, která funguje na stejném principu, jako když se pes ochlazuje pomocí vyplazeného jazyka.

Kapalabháti je technika očistná, neboť mimo jiné pročišťuje nos a čelní dutiny.

V překladu znamená kapalabháti „zářící lebka“. Při jejím provádění si můžeme prostor hlavy dokonale očistit.

Rytmický dech je dech, při kterém rytmicky nadechujeme a vydechujeme, případně zadržujeme dech.

Súrja bhéda pránájáma je sluneční dech. Súrja znamená sluneční a bhéda je v překladu pročišťovat. Doslova je to dech, který pročišťuje nádí (energetické kanálky v těle). Pingala je jedna ze tří hlávních nádí, kanálků, kterými prochází energie a ústí v pravé nosní dírce a je spojována se slunečním aspektem. Súrja bhéda pránájáma je tedy dech pouze pravou nosní dírkou.

Čandra bhéda pránájáma je opak súrja bhéda pránájámy, tedy měsíční dech pouze levou nosní dírkou.

Udždžají dech je pránájámická technika, při které se dýchá se zataženou hlasivkovou štěrbinou.

Zádrž dechu neboli kumbhaka. Zádrž po nádechu je vnitřní zádrž (antar kumbhaka), po výdechu vnější zádrž (bahir kumbhaka) a samovolná zádrž (kévala kumbhaka), ta přichází až po zvládnutí nácviku prvních dvou spontánně.

Podle mytologie má každý tvor předem určenu délku života počtem dechů. Člověk, praktikující pránájámu si tedy vědomým zpomalením dechu, prodlužuje život.

Účinky pránájámy

Tělo:

• zachování a zlepšování tělesného zdraví
• pročištění krve
• zvýšení příjmu kyslíku
• posílení plic a srdce
• normalizace krevního tlaku
• harmonizace a stabilizace nervového systému
• podpora léčebných procesů a léčebné terapie
• zvýšení odolnosti proti nákazám

Psychika:

• odstranění stresu, nervozity, depresí
• zklidnění myšlenek a emocí
• vnitřní vyrovnanost
• rozpuštění energetických bloků

Duše:

• prohloubení meditace
• probuzení a pročištění čaker (energetických center)
• rozšíření vědomí

Mě pomáhá pránájáma se stresem uvolněním, zvýšením energie i zklidněním ke spánku, koncentrací, protažením těla, meditací a harmonií.

Jak říkají staří jógové:“ Dýchat pusou je jako jíst nosem.“ 

Autor: Michaela Weissová
Inspirace z knih Systém Jóga v denním životě a Unijóga
Zdroj fotografií: Google.com
www.slunecnyzivot.cz

Jógové ásany

Ásana je sanskrtský výraz pro tělesnou pozici. Obecně ásana znamená zaujmout na delší čas určitou tělesnou polohu a cítit se v ní příjemně a uvolněně.

Mnohé ásany byly odvozeny od přirozených pohybů a pozic zvířat a někdy také odrážejí schopnost zvířat pomoci si v případě onemocnění; mají také názvy po zvířatech, např. kočka, srnka, tygr, zajíc atd. Ásany hluboce ovlivňují tělo i mysl. Jejich cvičením docílíme blahodárného účinku, který získávají zvířata, když tyto pozice zaujímají zcela instinktivně. Např. u márdžárí (kočky) je to protažení těla a páteře, u bhudžanga ásany (kobry) zase rozpuštění agrese a emocí, u šašanka ásany (zajíce) uvolnění. Za nejvyšší a „královskou“ ásanu je považována šírša ásana (stoj na hlavě) a padma ásana (lotos).

Ásany působí na svaly, klouby, dech, oběhový, nervový a lymfatický systém, na všechny orgány i žlázy. Ovlivňují rovněž mysl, psychiku a čakry (energetická centra). Jsou to psychosomatická cvičení, která posilují a vyvažují celou nervovou soustavu, a tak harmonizují a stabilizují psychický stav cvičícího. Těmito cviky lze dosáhnout celkového zklidnění, duševního klidu, uvolnění i pocitu vnitřní svobody a míru. Důležité je, aby tělo prošlo systematicky, krok za krokem nejprve jednoduchými cviky, kterými se prohřeje, uvolní a připraví na pokročilejší a obtížnější ásany.

Na začátek a konec každé cvičební jednotky i mezi jednotlivé cviky se zařazují fáze uvolnění. Cvičíme-li schopnost relaxace, rozvíjíme tím zároveň schopnost vnímat vlastní tělo. Předpokladem pro správné provedení všech jógových cviků je tělesné a duševní uvolnění. Teprve tak se mohou v plné míře projevit účinky jednotlivých ásan.

Při provádění ásan hraje významnou roli i dýchání. Sladíme-li dech s pohybem, je průběh pohybu harmonický, dýchání se prohlubuje a dochází k povzbuzení krevního oběhu i látkové výměny. Pomocí dechu můžeme znásobit i svalové uvolnění – soustředíme se na ztuhlé části těla a s každým výdechem je vědomě uvolňujeme.

Většina lidí dýchá příliš mělce a povrchně. V józe se proto nacvičuje plný jógový dech, který je předpokladem pro dostatečnou látkovou výměnu. Pravidelným cvičením se tento typ dýchání stane postupně přirozený a běžný. Pomalejší, prohloubené dýchání zlepšuje prokrvení těla itělesnou kondici. Není však důležité jen pro pocit tělesné pohody, ale přispívá i k duševní a psychické rovnováze.

 Rozdíl mezi cvičením ásan a gymnastikou

Na rozdíl od gymnastických cvičení se ásany provádějí pomalu, abychom je mohli vědomě procítit. Není důležité množství cviků, ale samotná kvalita provedení. Před cvičením, mezi ním a po něm má být zařazena fáze vědomého tělesného i duševního uvolnění.

Smyslem a cílem ásan není uvést do pohybu nahromaděnou energii nebo napětí, nýbrž sladit tělo a mysl vědomým procítěním tělesných i duševních dějů, soustředěným pohybem a uvolněním. Ásany tělo neunaví ani nevyčerpají; naopak, naplní ho energií a svěžestí.

Důležité zásady při cvičení ásan

• Ásany se provádějí vždy v souladu s dechem. Pohyby rozpínající hrudník a dutinu břišní jsou vždy spojeny s nádechem. Pohyby stahující hrudník a dutinu břišní jsou vždy spojeny s výdechem.
• Nejprve se ásana provede jednou či dvakrát bez delší výdrže a pohyb těla se sladí s dechem. Při tom se zcela přesně stanoví, k jaké fázi pohybu patří nádech a k jaké výdech. Takový způsob cvičení zklidňuje nervovou soustavu, povzbuzuje činnost žláz, zvětšuje dechovou kapacitu a rozpouští tělesný i duševní stres. Mysl se uvolní, zklidní a projasní.
• Teprve pak setrváme v ásaně delší čas a dýcháme v ní normálně. Soustředíme se na tu část těla, na níž ásana působí, a směrujeme tam i vědomí dechu.
• Pak provedeme protipozici nebo vyrovnávací cvik. Je-li například trup stlačen nebo v předklonu, v následující ásaně se protáhne nebo napřímí.

Pravidelné cvičení ásan:

• zvyšuje pružnost páteře,
• zlepšuje pohyblivost kloubů,
• napomáhá uvolnění, posílení a bohatému prokrvení svalů,
• povzbuzuje a harmonizuje činnost orgánů i žláz,
• podporuje látkovou výměnu a funkci lymfatického systému,
• posiluje imunitní systém,
• normalizuje a stabilizuje krevní oběh a krevní tlak,
• zklidňuje a posiluje nervy,
• pročišťuje a osvěžuje pokožku.

Sarva hita ásany

= pozice prospěšné všemu a všem

Tato cvičení jsou svou všestranností vhodná pro všechny lidi, tedy i pro úplné začátečníky i pro všechny části těla. Sarva hita ásany přinášejí pocit celkové tělesné pohody, protože uvádějí do rovnováhy tělo, mysl i duši. Tyto cviky může pro jejich jednoduchost provádět každý, bez ohledu na věk a tělesnou kondici.
Ať už chceme pomocí jógy dosáhnout jakýkoliv cíl (zachovat si zdraví, získat vnitřní klid a vyváženost, zvýšit schopnost soustředění, naučit se meditovat, dosáhnout duchovní realizaci), měli bychom začít s tělesnými a dechovými cviky. Ty jsou základem pro další studium jógy.

Abychom získali pevný základ pro obtížnější cvičení, začínáme se sarva hita ásanami a pak systematicky pokračujme dál. Tím se naučíme hned od začátku správně cvičit i dýchat. Tělo bude pohyblivější, svaly se posílí, a tím se zpevní i klouby.

V mé jógové praxi mají své stálé místo, protože jsem po operaci páteře a kolena a tudíž je pro mě velmi důležité se nejprve protáhnout, uvolnit a prohřát klouby. Jsou dny, kdy cvičím pouze je a pak medituji.

Cvičení mají význam také pro ty, kteří chtějí meditovat, neboť zklidňují a harmonizují mysl i nervy, prohlubují dech a připravují tělo na delší setrvání v meditační pozici.

Příklad sarva hita ásan:

Autor: Michaela Weissová
Inspirováno knihou Jóga v denním životě
Zdroj fotografií: Google.com
www.slunecnyzivot.cz

Mantra a prána

Mantra je ztělesněním Nejvyššího. Mantra je zdrojem energie, stejně jako je oheň zdrojem tepla a led zdrojem chladu. Mantra je vyjádřena v lidském jazyce a rozvinuta lidským vědomím. Mantra může být v jakémkoli jazyce. Podstatné je, že prochází lidským mozkem, lidským vědomím a lidskou myslí.

Mantra není zvukem, ale původem zvuku. A zvuk vzniká vyzařováním energie. Můžeme tedy říci, že vyzařování energie je zdrojem zvuku. Zvuk může vytvářet dobrou nebo špatnou energii. Zvuk může vyvolat války nebo je zastavit. Zvuk vás může učinit šťastnými nebo nešťastnými. Řekne-li vám někdo něco hezkého, jste šťastní, a když na vás někdo křičí, jste nešťastní. Zvuk může být požehnáním i kletbou. Způsob, jakým využíváme a filtrujete zvuk, určuje, jak zvuk ovlivní naši pránu.

Prána udržuje život. Můžeme říci, že átmá (Já) je prána (energie). Pránu změřit ani zničit. Prána přichází a odchází. Na chvíli se s něčím spojuje. Prána je v celém těle. Říkáme, že Bůh je v každém srdci, protože srdce je tak citlivé, že v něm pociťujeme všechno. Někdo tomu nevěří a ptá se, jak může Bůh „sedět“ v srdci. Když se zeptáte chirurga nebo kardiologa, jestli v srdci během operace viděl Boha, odpoví vám:“ Ne, je stejné jako jiné orgány. Je to pumpa, váží 300g a když se zastaví, život odejde.

“Mantra je velice úzce spojena s Já a prána je vyzařováním bytí Já. Způsob, jakým myslíme a mluvíte, vysílá vaši pránu, energii, požehnání, což ovlivňuje ostatní. Pomyslíme-li si či vyslovíme-li něco, vytvořili jsme mantru a s ní dáváte svou pránu. Požehnání je dobré od každého, dokonce i od nepřítele či blázna. A podobně kletba není dobrá od nikoho, dokonce ani od Boha. Pakliže chodíme na vedené meditace a máte Mistra, naše guru-mantra, kterou nám Mistr dal, obsahuje nesmírné množství energie, protože jsme ji dostali s požehnáním. 

Opakujeme-li ji celou bytostí, ještě k ní další energii přidáváme, a to nás pročišťuje. Když meditujeme a opakujeme mantru, v poli našeho fenoménu – naší existence – které přišly společně z mnoha a mnoha životů, mantra rozpozná a vymýtí určité tendence a karmy. Tím si uvědomíme své problémy. K utišení a ukončení těchto problémů bychom měli využívat buddhi (rozvíjejícího se vědomí) a vivéku (duchovní rozlišování) – bez obav a hněvu. Když cvičíme mantru, přichází mnoho vritti (myšlenkových vln), protože mantra mnohé přináší a mnohé pročišťuje. Je jako vycházející slunce – jakmile vyjde, temnota zmizí. Říkejme si mantru vnitřně dříve než něco vyslovíme, protože to tvoří takovou pozitivní energii, že se nebudete moci rozzlobit nebo pocítit žárlivost. Cokoli pak řekneme, bude filtrováno pozitivní energií mantry.

Já zpívám mantry jako úvod do meditace. Znám jich pár zpaměti, takže se mohu plně soustředit jen na jejich léčivé a otvírající vibrace, které mě začínají uvolňovat, zklidňovat rozjetou mysl a ponořovat mě do hlubin mé duše a srdce. Nezáleží na tom, že textu třeba nerozumíme. Když mantra pochází z láskyplného zdroje, je sestavena tak, že stejně funguje. Nesoustřeďme se tedy na slova, ale jen vnímejme pozitivní vlny v našem těle a mysli. Ve chvíli, kdy budete tuto příjemnou praxi opakovat nějaký čas, zjistíte, že bez nich už pak nemůžete ani být jak vám dělají dobře.

Proto tedy opakujme, opakujme, opakujme a nepočítejme kolikrát, jen stále opakujme.Pomáhá si vkládat sankalpu (vizualizace přání nebo záměru) – opakovat pět mál (modlitební korále, díky kterým nemusíme počítat mantry. Něco jako růženec) a každý den a ve zbytku dne opakovat mantru, kolikrát jen budeme moci. Jen opakujme a nepočítejme.

Mantra je požehnání, požehnání sobě samému. Čím více mantru opakujeme, tím více žehnáme sami sobě a tím i celému světu.

Čím moudřejší jsme, tím pokornějšími se stáváme. Čím jsme duchovnější, tím budeme laskavější. Osvoboďme se tedy z vězení a nevězněme se znovu špatnými myšlenkami, negativními emocemi a mluvením o druhých špatně. 

Autor: Michaela Weissová
Inspirováno knihou Systém Jóga v denním životě
Zdroj fotografií: Google.com
www.slunecnyzivot.cz

Co je jóga

Jóga je věda o těle, mysli, vědomí a duši. Jóga znamená spojení, sjednocení, rovnováhu a vyváženost. Je známá po celém světě a užívá se v mnoha významech. Označuje filozofii, duchovní nauku, používá se pro tělesná a duchovní cvičení. Rozumí se pod ní i určitý způsob života. Všechny tyto významy mají své opodstatnění.

Jóga je univerzální duchovní cestou, založenou na vlastní zkušenosti a ne na zkušenostech a předpisech jiných, jejichž smysl se v průběhu času mění a ztrácí.

Jóga je ucelený pohled na život lidstva a ostatních živých bytostí a na celý vesmír.                                                                                             Jóga nás učí, že všechny aspekty života jsou neoddělitelně propojeny a že jedině realizací a zážitkem této úplnosti můžeme uspokojit náš vnitřní hlad po poznání a trvalém štěstí. Věda, moudrost jógy je univerzální a věčná. Je uchovávána v neměnné podobě indickými světci, kteří v meditaci zkoumali přírodu a vesmír a dosáhli plné realizace všech zákonů existence.

Základní myšlenkou jógy je žít šťastně. Štěstí je přirozenou součástí života každého. Kdo by nechtěl být šťastný? Mnoho lidí však hledá štěstí ne uvnitř sebe, ale ve vnějším světě, což nakonec vede ke zklamání.

Jóga znamená víc, než stát na hlavě a mít pěknou postavu. Jóga zahrnuje i to, ale cílem jógy je spíše objevit vnitřní mír, vnitřní harmonii, uskutečnit své Já a nalézt odpověď na otázku „Kdo jsem?“ Trpíme, protože nevíme, kdo jsme. Zjistit, kdo jsme, objevit naši skutečnost, je pravým cílem jógy.
Lidé žijící na Západě mají jeden problém. Vidí knihu o józe plnou krásných fotografií jógových ásan. Zalíbí se jim, chtějí je také umět a přicházejí za instruktorem jógy s otázkami: „Jak dlouho bude trvat, než toto zvládnu? Kolik to bude stát? Je nějaký způsob, jak to zvládnout dříve?“
To všechno je špatně. Jóga není auto, vlak nebo letadlo, které by vás naráz dopravilo tam, kam chcete. Jóga rozvíjí člověka pomalu, vydrží vám na celý zbytek života.

Jóga není jen cvičení, není to ani náboženství a není vyhrazena jen pro mladé, fyzicky zdatné a zdravé. Jóga může být životním způsobem pro každého.

Čistota myšlenek                                                                                            

Čistota myšlenek je stejně důležitá jako čistota slov a činů. Podle zákona karmy je to, co si myslíme, ve skutečnosti již učiněno. Myšlenky jsou mocné, mocnější než vyřčené slovo. Negativní myšlenky nás ovlivňují jako jed. Pozitivní myšlenky jsou jako nektar, jsou to naši nejlepší přátelé, kteří nám nejvíc pomáhají.
Dejte si předsevzetí: „Moje první myšlenka bude vždy pozitivní.“

Je jen jedno Světlo

Není rozdílu mezi námi a Bohem. I když je v místnosti mnoho oken, světlo v ní je jen jedno. Podobně je jediné světlo v celém vesmíru, ale je mnoho oken, kterými svítí. Kolik světla oknem prochází, závisí na tom, jak je čisté.
My jsme těmi okny.
Pracujme na sobě, aby námi božské světlo mohlo volně procházet.
Přijdou-li hořká slova, zničme je laskavými. Zničme negativní myšlenky pozitivními. Cokoli budeme dělat s pozitivními myšlenkami, bude dobré.

Komu by měl člověk důvěřovat?

Především sám sobě. Většina lidí ztratila sebedůvěru. Sebedůvěru můžeme znovu získat tím, že rozpoznáme poklady, které v sobě máme. Věřme sami sobě a svým schopnostem. Bohužel si nejsme mnoha svých schopností vědomi.

Mějme důvěru ve svou cestu a ve své poslání. Buďme o něm natolik přesvědčeni, že nás od něj nikdo nedokáže odvrátit. Vždycky budou existovat problémy, obtíže a nepříznivé okolnosti. Po celý život budeme čas od času zklamáni. Přestože jsme my lidé považováni za nejrozvinutější stvoření, jsme velmi zranitelní, protože dovolujeme vnějším faktorům, aby nám přinášely zklamání. Nejdůležitější ale je, abychom nezklamali sami sebe.

Na cestě k naplnění musíme mít víru. Musíme být přesvědčeni o tom, že o úkolu, který jsme přijali, můžeme s důvěrou říct „mohu to udělat“ spíš než „dobrá, pokusím se“. Říkat „pokusím se“ znamená podrývat vlastní úsilí již od samého počátku.
Kdykoli nám osud nabídne příležitost, s odvahou ji přijměte. Možná neuspějeme, ale to není tak důležité. Důležitá je síla. Měli bychom jít životem s jistotou.

Dát svobodu znamená mít svobodu

Pokud chceme být volní, vzdejme se připoutanosti.
Máme-li v rukou kobru, nejsme volní a kobra také ne. Když ji opatrně pustíme, odplazí se a my také bezpečně unikneme. Jsme volní a ona je také volná. Chceme-li stále držet v rukou kobru, zcela jistě se nám nebude pohodlně sedět, ani si nebudeme moci lehnout a usnout. Vzdejme se! Čím více se můžeme vzdát, tím lépe. Určité emoční problémy, které máme – hněv, žárlivost, nenávist, komplexy, chtivost – nás automaticky opustí.

Váš život je jóga

výňatek z přednášky paramhans svámího Mahéšvaránandy v New Yorku v únoru 2004

V USA prováděli výzkum depresí a schizofrenie. Neexistuje proti nim účinný lék. Zjistili, že jsou tři způsoby, jak se z deprese dostat: modlitba, meditace a cvičení jógy. Jdeme-li do chrámu a modlíme se, celá mysl se soustřeďuje na Boha a odevzdává se mu. V tu chvíli cítíme v mysli mír.

Pataňdžali řekl 1000 let před naším letopočtem, že „jóga zklidňuje mysl.“ Ale prakticky k tomu nemůže dojít, pokud se neosvobodíme od nespočetných přání, která máme. Meditujeme a přitom přemýšlíte: „Bože, moje auto je na parkovišti už příliš dlouho a budu muset zaplatit víc, než jsem myslel.“ Než budeme schopni meditovat, musíme svou mysl osvobodit od všech takových myšlenek. Jóga je jednou z nejstarších cest. Neexistuje žádná duchovní cesta, žádná filozofie, žádné náboženství, které by bylo starší než jóga. Být laskavý a milosrdný, modlit se, sloužit a pomáhat – to vše vychází z jógy. V Pataňdžaliho Jógasútrách si můžeme přečíst, co znamená jóga.

Všechna světová náboženství mají kořeny v józe. Jóga je věda o těle, mysli, vědomí a duši. Vede nás zpátky tam, odkud pocházíme. Ale musíme se držet doporučení učitele a správně cvičit. Ježíš řekl: „Jsem cesta k Bohu.“ Musíme následovat vedení realizovaného Mistra.

Jste-li hudebníkem, když hrajete, ponoříte se do zvuku – a to je jóga. Nepoužíváte noty – noty jsou ve vás. Je to jiné. Nebo jste-li malířem, vezmete barvu a před sebou vidíte celý vesmír. Skutečný malíř maluje to, co není v tomto světě vidět. Pomocí trátaku (jógové techniky hledění do plamene) a meditace to přijde. Jste-li zpěvákem a máte-li krásný hlas, jen zpívejte. Vyzpívejte slávu Boha. To je jen jiný způsob cvičení jógy.

Buďme v jednotě sami se sebou, mějme životní motivaci. Nikdy si nemysleme, že jsme nešťastní. Myslíme-li si, že jsme nešťastní, osamělí, že nás nikdo nemá rád, mýlíme se. Tento svět nás potřebuje víc, než si myslíme, že potřebujeme sami sebe.

Jóga je něco překrásného. Život je dokonalý – není prázdný. Ale musíme plnit svoji dharmu (povinnost, závazky). Neplníme-li svoji dharmu, budeme stále trpět. Pomozme sami sobě a Bůh pomůže nám. Nepomáháme-li sami sobě, myslím, že nám Bůh také nemůže pomoci. Musíme dělat něco pro své tělesné, duševní, sociální a duchovní zdraví. Nezabere to mnoho času. Máme denně 24 hodin – využijme čas, který nám byl dán. Přinese nám to spokojenost a mír mysli. Bude-li vaše tělo a mysl v rovnováze, budete se cítit úplně jinak a užijete si života ve všech jeho aspektech.

Chceme-li dosáhnout osvobození, musíme si odpovědět na základní otázky života. Nejen teoreticky, ale prakticky.

Ptejme se sami sebe:

• Kdo jsem?
• Odkud jsem přišel?
• Proč jsem přišel?
• Naplnil jsem smysl svého života?
• Kam půjdu?

Člověk se od samého počátku existence snaží vyřešit tajemství smyslu života. Ze zkušenosti víme, že život je spojen s utrpením. Každý živý tvor se nejrůznějším způsobem snaží o to, aby byl šťastný. Ale všechno, k čemu se upínáme, nás dříve nebo později zklame nebo zmizí v čase a my se znovu ocitáme na počátku hledání. Ale jsme opravdu tak bezmocní jako listí unášené větrem osudu a okolnostmi, které nemůžeme změnit?

Před mnoha tisíci lety se v Asii objevilo učení, které nabízí jiný pohled na svět a vesmír, novou filozofii a možná – řešení. Tato věda – filozofie jóga-védanty, byla rozvinuta indickými jogíny a světci, kteří hlubokou meditací dosáhli plného poznání všech zákonů existence, našli smysl života a osvobodili se od neustálého střídání radosti a bolesti. Vedlo je přání pomoci všem lidem v různých životních situacích bez použití vnějších nástrojů. Hledali metodu, která by byla závislá pouze na tom, co mají všichni k dispozici: tělo, intelekt a mysl.

Základem védantské filozofie je jednota (ne-dualita) veškeré existence – všichni jsme jedno. Je těžké tomu porozumět a ještě těžší to realizovat. Říkáme: moje tělo, mé ruce, moje hlava, mé myšlenky, mé pocity… Všichni se identifikujeme se slovem „já“. Ale kdo je tím, co říká: to je moje a to jsem já? Nejsme toto tělo, intelekt, myšlenky, pocity a zážitky. Máme toto všechno, ale nejsme to my. Kdo tedy jsem?
Jsem Já, nesmrtelné átmá.

Můžeme vidět Boha? Jakýma očima? Bůh má dva aspekty: NIRGUNA a SARGUNA. NIRGUNA je Jeho univerzální podoba, kterou nelze fyzickýma očima spatřit. Můžeme ji vnímat vnitřními smysly jako transcendentální světlo či zvuk nebo ji zažít jako plné poznání a moudrost. Pokud chcete vidět Boha v podobě SARGUNA, podívejte se na jakoukoli živou bytost. Bůh se odráží v každém šálku života.

Jóga nás učí, že klidu a spokojenosti můžeme dosáhnout jedině vyrovnaností celé naší bytosti na všech úrovních existence. Víme, že se člověk skládá z mnoha aspektů: fyzického těla, mentálního těla, jemného těla a kauzálního těla. Chceme-li být šťastní a spokojení, musíme je všechny uvést do rovnováhy. Metody a techniky jógy nám nabízejí dokonalou cestu, jak tohoto cíle dosáhnout. Vedou nás postupně a systematicky tělesnými pozicemi (ásánami), dechovými cvičeními (pránájámou), relaxací, rozjímáním a pozitivním způsobem myšlení k fyzickému zdraví, klidu a poznání sebe sama. Pomáhají nám také vzdát se iluzí a komplexů, které stojí jako překážky na naší cestě ke štěstí a naplněnému životu.

Jóga je především praktickou cestou – všechno musíme uskutečnit a dosáhnout sami. Nikdo nám nemůže dát zdraví, štěstí a spokojenost, ani si toto všechno nemůžeme někde koupit či toho dosáhnout vnějšími prostředky. Vše je v nás a pouze vlastní úsilí nám pomůže to nalézt a uskutečnit.

Na cestě k seberealizaci postupně objevujeme všechny vnitřní vlastnosti a pocity, ať už dobré či špatné. Říká se, že cesta jógy je někdy těžší než boj válečníka, protože jogín musí přemoci vnitřní nepřátele – smyslnost, hněv, připoutanost, chtivost, žárlivost, závist a pýchu. V této bitvě je velmi důležité, abychom porozuměli sami sobě, přijali se bez pocitů viny či zklamání a byli připraveni vzdát se všech špatných návyků, které spoutávají naše pravé Já. Jóga je systém cvičení a metod, které nás vedu k osvícení, ale pouze tehdy, provádíme-li je s důvěrou, disciplínou a pevným rozhodnutím. Tato cvičení a techniky jsou součástí starodávné pokladnice vědění, které předávali duchovní učitelé svým žákům po mnoho tisíc let.

Jóga se skládá z několika cest, jež jsou neoddělitelně spojeny. Každý stupeň rozvoje vyžaduje určitý druh jógové disciplíny, která závisí na vnitřní povaze žáka. Karmajóga je cestou nesobecké práce ve prospěch všech živých bytostí. Bhaktijóga znamená uskutečnění lásky a oddanosti k vznešeným principům. Gjánajóga představuje rozvoj poznání a pochopení zákonů existence. Rádžajóga se skládá z technik a cvičení, která zvyšují schopnosti těla a rozvíjejí potenciál intelektu a mysli.

Naše tělo je dokonale promyšlený nástroj, obal pro duši a mysl, o který bychom měli pečovat s láskou, úctou a citem jako Boží dar. Den po dni mu dávat možnost se zdokonalovat a zdokonalovat tak i svého Ducha. Posilovat zdraví, pružnost, moudrost, klid, harmonii a naplněný dlouhý život, který nám byl dán.

K józe přistupuji i já s velkou pokorou a jsem vděčná za to, že mi bylo umožněno se s ní setkat, poznávat ji a milovat. Díky ní jsem mimo jiné pochopila, že nejsem jen pomíjivým tělem, že pouze skrze péči o něj a tichý dialog s ním, mohu pokračovat dále a naplňovat tak svou skutečnou cestu. Na pár okamžiků mi ukázala, jak se stávat bezstarostným pozorovatelem tady a teď, se silnou důvěrou ve své vnitřní JÁ, které je střípkem Boha a proto se k ní, s ní a skrze ní utíkám sama k sobě a nacházím svou barevnost, pochopení a soucit se vším, co mě obklopuje. S jógou vcházím každé ráno do života tak nějak čistší a pravdivější a podívám-li se na svůj obraz před pár lety, kdy jsem nevědomá bloudila světem a stále hledala štěstí vzestupy a pády, tak ve srovnání s dnešním dnem, kdy cítím, že stojím na začátku té své opravdové cesty za poznáním, jsem klidnější a vyrovnanější než kdy předtím. Jen pozitivní pocity mě dovedly k přání šířit jógu a pomáhat lidem ukazovat všechny její uzdravující účinky těla i mysli a dále kráčet jejím studiem a zkoumáním, až kam mě dovede…

Přeji nám všem štěstí v Jednotě.

A zde ještě krásný popis toho co je jóga od himalájského jogína:

Autor: Michaela Weissová                                                                                                             Výňatky z knihy Systém Jóga v denním životě
Zdroj fotografií: Google.com
www.slunecnyzivot.cz

Jógová praxe

Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtu a znamená „spojit, sjednotit“. Jógové cviky působí celistvě a uvádějí tělo, mysl, vědomí i duši do rovnováhy. Takto nám jóga pomáhá zvládnout každodenní nároky, problémy i starosti. Pomocí jógy v sobě rozvíjíme vyšší porozumění sobě samým, smyslu svého života i svému vztahu k Bohu. Na duchovní cestě nás jóga přivádí k nejvyššímu poznání a trvalé blaženosti ve sjednocení individuálního a univerzálního já. Jóga je nejvyšší vesmírný princip. Je to světlo života, univerzální, tvůrčí vědomí, které je stále bdělé, vědomí, jež bylo, je a bude věčné.

Před mnoha tisíciletími zkoumali indičtí rišiové (mudrci a světci) ve svých meditacích přírodu a vesmír. Probádali zákony hmotných i duchovních oblastí a získali vhled do základních souvislostí ve vesmíru. V zevním světě i na duchovních úrovních prozkoumali vesmírné i přírodní zákony a prvky, život na Zemi, i síly a energie působící v kosmu. Už ve védách je popsána a objasněna jednota hmoty a energie, vznik vesmíru a působení elementárních sil. Mnohé z těchto poznatků dnes znovu objevuje a potvrzuje moderní věda.

Z těchto zkušeností a závěrů vznikl velmi rozsáhlý a všeobsažný systém zvaný JÓGA, který obsahuje neocenitelné praktické rady týkající se těla, dechu, koncentrace, uvolnění i meditace. Cviky jsou prověřeny již několika tisíciletími a pomáhají milionům lidí. Jóga se vyučuje po celém světě v jógových střediscích, na vysokých školách, ve zdravotních zařízeních, sportovních klubech, rehabilitačních centrech a lázeňských domech. Je vhodná pro všechny věkové stupně, nevyžaduje žádné akrobatické schopnosti a umožňuje jógovou praxi netrénovaným, nemocným a postiženým osobám nebo lidem v rekonvalescenci.

K cílům Jógy patří:

• tělesné zdraví
• duševní zdraví
• sociální zdraví
• duchovní zdraví
• seberealizace a uskutečnění božského v nás

Těchto cílů lze dosáhnout:

• láskou a pomáháním všem tvorům,
• úctou k životu, ochranou přírody a životního prostředí,
• mírumilovným rozpoložením mysli,
• plnohodnotnou vegetariánskou stravou,
• čistými myšlenkami a pozitivním způsobem života,
• tělesným, duševním a duchovním cvičením,
• tolerancí vůči všem národům, kulturám a náboženstvím.

Čtyři druhy zdraví

Tělesné zdraví 
Tělesné zdraví je jedním z nejdůležitějších základů našeho života. Paracelsus řekl zcela výstižně: „Zdraví není všechno, ale bez zdraví ničeho není.“ Pro zachování nebo obnovení zdraví existují tělesná cvičení – ásany, dechová cvičení – pránájáma a relaxační techniky. V systému Jóga v denním životě jsou klasické ásany a pránájáma rozčleněny do osmidílného systému, který začíná SARVA HITA ÁSANAMI (v překladu cviky vhodné pro všechny). Po tomto prvním, přípravném díle následuje sedm dalších, které vedou krok za krokem k pokročilým ásanám a pránájámě.
Důležitým faktorem zdraví je také strava – více sekce Sluneční strava nebo článek Jóga a výživa.

Duševní zdraví 
Mysl a smysly bychom měli mít pod kontrolou; zatím nás však ovládají, místo abychom my ovládali je. K tomu, abychom mohli mysl kontrolovat, potřebujeme nejdříve vnitřní analýzu a očištění. Negativní myšlenky a strach vytvářejí nerovnováhu v tělesných a nervových funkcích a stávají se příčinou mnoha nemocí a utrpení. Základem duševní pohody je čistota myšlení, vnitřní svoboda, spokojenost a zdravé sebevědomí. Proto usilujme vždy o to, abychom překonali negativní vlastnosti a smýšlení a postupně rozvinuli pozitivní myšlení a jednání.

I zde nabízí jóga mnohé možnosti: mysl pročišťuje a osvobozuje cvičení mantry (mantra = slabiky nebo slova s pozitivní vibrací), dodržování etických zásad, dobrá společnost a četba inspirativních knih. Důležitým nástrojem sebezkoumání a sebepoznávání je meditační technika sebedotazování a sebeanalýzy, která je rovněž rozčleněna do jednotlivých stupňů. V ní pronikáme do podvědomí, které je původcem našich přání, komplexů, vzorců chování a předsudků. Toto cvičení nás vede od poznání sebe sama – jací jsme a proč jsme se takovými stali – přes sebepřijetí až k seberealizaci. Umožňuje nám překonat špatné vlastnosti a návyky, a tím nám pomáhá lépe zvládnout životní problémy.

Sociální zdraví 
Sociálním zdravím chápeme schopnost být šťastný a umět šťastnými učinit i druhé. Znamená to pěstovat kontakt a komunikaci s ostatními lidmi, převzít zodpovědnost ve společnosti a pracovat pro ni. Je to i schopnost odpočívat a prožívat život v celé jeho kráse.

Například jeden z nejpalčivějších problémů naší doby, drogová závislost, je znakem sociální nemoci. Pomocí jógy lze tuto nemoc překonat a dát životu nový smysl a pozitivní cíl. Síla ochoty se transformovat ovlivňuje a utváří osobnost i charakter, a má proto obrovský význam pro duchovní rozvoj.

Žít jógu znamená pracovat na sobě i pro druhé. Pracovat hodnotným a tvůrčím způsobem na sobě samém, pracovat pro naše bližní, pro společnost, pro zachování přírody a prostředí, pro mír ve světě. Praktikovat jógu znamená být aktivní v tom nejkladnějším slova smyslu a pracovat pro blaho celého lidstva.

Duchovní zdraví 
Hlavní zásada duchovního života a současně nejvyšší příkaz lidství zní:
AHIMSÁ PARAMÓ DHARMA 
Neubližování je nejvyšší zákon.

To znamená neubližovat chováním, slovy, myšlenkami a city. K duchovnímu zdraví vede modlitba, meditace, mantra, pozitivní myšlení a tolerance.
Člověk má být ochráncem, ne ničitelem. Dávání, porozumění a odpouštění jsou vlastnosti, které z nás činí opravdového člověka. Hlavní zásadou jógového učení je chránit všechny podoby života a ctít jejich jedinečnost a svébytnost. Tím se otevírá široká základna pro vzájemnou lásku a pomoc, pochopení a toleranci – nejen mezi jednotlivci, ale i mezi všemi lidmi, národy, rasami a vyznáními.

Základním principem jógy je svoboda vyznání. Jóga není náboženstvím; je pramenem duchovnosti a moudrosti, který tvoří základ všech náboženství. Překračuje náboženské hranice a ukazuje cestu k Jednotě.

Duchovním cílem jógy je uskutečnění Boha – spojení individuální duše s Bohem. Prvním stupněm k tomu je poznání, že všichni jsme sjednoceni ve svém společném původu i ve spojení s Bohem.

V našich rukou tedy spočívá rozhodnutí, zda učiníme něco pro své zdraví, pocit pohody, pro svobodný a šťastný život. Pravidelným cvičením a pevným odhodláním jistě dosáhneme úspěchu.

Pro koho je jóga určena?Jóga je vhodná pro člověka každého věku a úrovně fyzických možností.

Co si s sebou přinést na cvičení?Vezměte si pohodlné oblečení nejlépe z přírodních materiálů. Cvičí se na boso nebo v ponožkách. Jógacentra bývají vybavena podložkami a polštářky na sezení, ale jestliže máte vlastní podložku, určitě si jí vemte sebou. Je dobré si přinést vlastní malý ručník, abyste neleželi obličejem přímo na podložce a mikinu na relaxaci, aby vám při ní nebyla zima.

Co je součástí lekce jógy?Součástí lekce jógy je relaxace, hlavní část tvoří tělesná cvičení (ásány), následují dechová cvičení (pránájáma) a meditace. Lekce trvá 60 – 90 minut.

Pro koho není cvičení vhodné? 
Cvičení je vhodné pro každého, pro zdravé i pro lidi se zdravotními problémy. Pro ty je určen zejména první díl cvičení nazvaný SARVA HITA ÁSÁNY (pozice prospěšné všem). Tyto cviky může pro jejich jednoduchost provádět každý bez ohledu na věk a tělesnou kondici. Je však nutné seznámit cvičitele se svým zdravotním stavem, protože některá cvičení jsou při určitých zdravotních problémech kontraindikována.

Mohu cvičit sám nebo je lepší cvičit ve skupině?Pokud máte možnost, je lepší ze začátku cvičit ve skupině pod dohledem zkušeného cvičitele, který opraví případné chyby při cvičení tak, abyste cvičení prováděli správně. Po té je dobré se józe věnovat i individuálně a cvičit si pravidelně doma, má to zase úplně jiný rozměr.

A zde malá ochutnávka toho, na co všechno se člověk může těšit, když bude jeho cílem jógou dosáhnout maximální pružnost a sílu těla, bude poctivý a vytrvá 

Přeji nám všem odhodlání a touhu po sebezdokonalování.

Autor: Michaela Weissová                                                                                                             Výňatky z knihy Systém Jóga v denním životě
Zdroj fotografií: Google.com
www.slunecnyzivot.cz